Pedagogové ateliéru:

• doc. Ing. arch. Petr Dýr, Ph.D.  garant odbornosti

• prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc.

• Ing. arch. Yvona Boleslavská, Ph.D.

• Ing. arch. Adam Erben

Vyučované předměty:

• Průmyslové stavby

• Venkovské a zemědělské stavby

• Ateliér architektonické tvorby 3

• Komplexní projekt

• Architektura technické civilizace

• Odborná praxe

• Architektura inženýrských staveb

• Specializovaný ateliér

• Diplomový projekt

 

O ateliéru výrobních staveb:

Podle sociologů žijeme v postindustriálním světě, struktura společnosti se změnila, těžiště ekonomik vyspělých zemí se přesouvá do terciární sféry. Výroba vzešlá z průmyslové revoluce, které vděčí Česká republika za to, že se může řadit mezi bohaté a rozvinuté státy, se nezadržitelně posunuje k východu. Zároveň se, stejně jako většina zemí Evropské unie, potýkáme s agrární nadprodukcí, výrobními kvótami, které vedou k zániku některých potravinářských odvětví.

Má v této situaci vůbec smysl zabývat se na školách architektury výukou navrhování výrobních, tedy průmyslových a zemědělských staveb? Jsme přesvědčeni, že ano.

Obklopujeme se stále větším množstvím výrobků, ať potřebných, či nepotřebných. Rozhodující pro jejich užívání začíná být jejich morální, nikoli fyzické stárnutí. Chceme platit za přidanou hodnotu, nikoli materiál. Země, které si to uvědomily a vědomě opustily materiálově a energeticky náročné tradiční výroby a přešly na inteligentní technologie a high-tech produkci, si své postavení ve světovém hospodářství nebývale upevnily. Automobilový, letecký, kosmický, výpočetní, komunikační a bohužel také zbrojní průmysl dnes rozhodují o úspěchu. I naše makroekonomické statistiky ujišťují o tom, že národní hospodářství České republiky a tedy náš blahobyt se v rozhodující míře odvozuje od výsledků průmyslu. Zemědělství se dnes posunulo od prostého zajištění obživy obyvatel k udržování kulturní krajiny a ekologické rovnováhy. Průmyslová i zemědělská výroba tedy neztrácejí na významu, jen se mění jejich charakter.

Absolventi škol architektury budou s největší pravděpodobností zaměstnáni v malých projekčních kancelářích, které musí zvládnout všechny stavební druhy. Proto se pokoušíme alespoň o malý krůček posunout navrhování průmyslových a zemědělských staveb. Jsme totiž přesvědčeni, že výrobní struktury primárně vycházející ze soudobých technologii se v návrhu řídí specifickou metodikou v úrovni funkčních systémů města, výrobní jednotky, objektu i jeho vnitřního prostředí. Ta se liší od ostatních stavebních druhů a studenti by s ní měli být seznámeni. Tak bychom rádi přispěli k doplnění mozaiky jejich univerzálního vzdělání.